PAVEL HÉNIK

Když jsem v sedmi letech poprvé vešel do městské knihovny v Krnově, cítil jsem se jako omámený. Okamžitě jsem zaplul mezi regály obtěžkané knihami a tam setrval až do konce provozní doby. Netrvalo dlouho a knihovna se stala mým královstvím.  Zcela jsem propadl kouzlu příběhů, a některé hrdiny jsem si zamiloval natolik, že jsem toužil , aby jejich příběhy nikdy neskočily. To samozřejmě dost dobře nešlo, ale já na to vyzrál po svém. Začal jsem si osudy mých oblíbených hrdinů sám dopisovat, například příběhy Vojtěcha Stelkače. Pak jsem ale přešel na psaní vlastních příběhů, hlavně z Divokého Západu o kovbojích a indiánech Nejprve jsem psal ručně na stránky vytrhané ze školních sešitů, později jsem jsem své výtvory ťukal na psacím stroji značky Consul, který mi zapůjčil tatínek. Fantazie se mi rozjela naplno a láska k psaní příběhů už mě neupustila nikdy. Na první vydaný román jsem si však musel počkat dalších pětadvacet let.

Na střední ani na vysoké škole jsem moc času na psaní neměl. Ke psaní prvního románu jsem si sedl až po státnicích. Jednalo se o kontroverzní téma měkkých drog na vysoké škole, a možná právě proto se ani ani po několika pokusech nepodařilo najít nakladatele. Románově jsem debutoval v roce 2017 u nakladatelství Brána s úplně jiným tématem. Ve své prvotině MANEKÝNI jsem zúročil bohaté zkušenosti, které jsem nasbíral ze čtyři roky mého působení v módním průmyslu. Příběh jsem pojal jako ironické vyprávění hlavního protagonisty, který si peprným a cynickým způsobem střílí z konzumní společnosti. Časopis Reflex knihu pasoval na druhé místo v prestižním žebříčku Bad Sex Award . Druhý román už mi u nakladatelství Brána nevyšel. Bránu koupila skupina Euromedia a ze slíbené spolupráce nejenže sešlo, ale nový nakladatel se ke mě nezachoil právě dvakrát férově. Natruc jsem si tedy v roce 2019 založil vlastní nakladatelství PelMel knihy. Pod novou značkou jsem vydal filozofický thriller KORPORACE (2019), který získal značně pozitivní čtenářský ohlas. V tomto románu jsem si poprvé odzkoušel žánr sociální sci-fi. Třetím vydaným románem je BRRRNĚNÍ z roku 2020. Fakticky se však jedná o mou prvotinu, na které jsem s přestávkami pracoval od roku 2000 a kterou jsem několikrát zcela přepsal. Děj se odehrává na vysokoškolských kolejích v druhé polovině devadesátých let. Hlavním tématem knihy je hledání sebe sama v problematickém období konce dospívání v kulisách svobodomyslných devadestátek. K žánru sociální sci-fi jsem se vrátil v románu KONSPIRACE. Text jsem začal psát v první den kovidového lockdownu v březnu 2020 a kniha vyšla o rok později. Jedná se o jednu z prvních beletristických reflexí kovidové krize u nás. Román vykresluje paralelní realitu doby, ve které jsme celý rok žili. Posledním románem, kterému jsme dopomohl na svět, je kniha  KLADIVO NA ČARODĚJE od mladé autorky Alex Vigaš, které jsem pomáhal s redakcí a knihu jí pak vydal ve svém nakladatelství. Román nabízí zamyšlením nad krizí identity současné dospívající generace formou intimní zpovědi sedmnáctileté dívky, která vypráví svůj životní příběh s poměrně šokujícím vyústěním.

Kromě románů se věnuji i psaní kratších textů. Povídky Dobrý skutek Valerije Jazdovského (2020) a Polibek 2084 (2021) zvítězily ve Velké povídkové soutěže Knihy Dobrovský. Dvě povídky mi vyšly v autorsky namluvené audioknize kolektivu autorů VZKAZY NAHLAS (2019) a další povídka v antologii RŮŽOVÁ APOKALYPSA. Na rok 2023 připravuji k vydání samostatnou povídkovou antologii s názvem EPIZODY 2084, ve které zamýšlím se nad různými podobami života v roce 2084.