O holce,
která skončila
v jeho bytě

Zaujme Jarku hned na první pohled. Vysoká štíhlá postava, husté tmavé vlasy s ofinou padající nízko do čela, zadumaný pohled. Tyhle typy kluků ji odjakživa přitahovaly. Usrkne mojita a vyrazí rázným krokem k němu.

„Ahoj, bavíš se tu dobře?“ spustí Jarka.

Než jí odpoví, uběhne pár neúprosných vteřin.

„Ani nevím,“ řekne kluk tlumeným hlasem a přitom se netečně zadívá někam stranou.

Dobrý skutek
Valerie Jazdovského

Dala by cokoliv za to, kdyby se mohla trochu proběhnout. Nebo si alespoň lehnout na bok a natáhnout nohy. Klec jí neumožňovala nic jiného než ležet na břiše se skrčenými packami, stát anebo sedět. Trvalo to už šestý den v kuse a byla to muka k zbláznění. Navíc ji v nepravidelných intervalech vystavovali nesnesitelnému hluku, až jí z toho třeštila hlava. To ji chtěli opravdu dohnat k šílenství? Když živořila na ulici, občas zažívala drsné chvíle, ale nikdy jí nebylo tak zle jako tady.

Sběratelka

Místo, aby se soustředila na četbu, zkoumavě si ho prohlíží. Robert si přehodí nohu přes nohu, otočí stránku, poopraví si brýle a čte dál. Ovšem jen co opět naváže s publikem oční kontakt, jejich pohledy se znovu setkají. Dívka na něj teď doslova zírá. Čeho tím chce dosáhnout? Znervóznit ho? Rozhodne se, že ji bude až do konce čtení ignorovat.

Osloví ho hned po autogramiádě, jen co se chumel fanoušků rozptýlí. V rukou svírá výtisk Robertovy nové povídkové sbírky, ze které dnes četl veřejně poprvé.

„Jmenuji se Aneta. Podepíšete se mi taky?“